Nadržený stařík

Erotické povídky a vtipy

Nadržený stařík

Někdy v červenci mi zavolala moje dobrá kamarádka Anička. Připravuje podklady pro vznik muzea totality a shání na to výpovědi všech žijících vězňů, kteří měli v této době zkušenost se soudy a věznicemi. A vlastně shání veškeré dokumenty, obchází archivy, skenuje fotky a vše okolo. Anička byla na pondělí domluvená s nějakým panem Kunčicem, tehdejším vězněm v Uherském Hradišti, dnes dvaadevadesátiletým důchodcem. Bohužel onemocněla, a protože domluvenou schůzku nechtěla zrušit a já měla prázdniny a vlastně houby co na práci, poprosila mě o to. Z počátku jsem se toho bála, moc mě historie nebere, ale uklidnila mě, že si jen pustím na mobilu diktafon a budu se ptát na otázky, co mi pošle, že je to v klidu, že pán nejspíš začne sám vyprávět a kdyby to nešlo, tak to ukončím. Tak jsem na to kývla.

Bylo ono pondělí, horko jako v pekle. Vyrazila jsem na autobus a přijela do jedné vísky asi deset kilometrů od mého bydliště. Na zastávce mě už čekala vnučka toho pána, pětapadesátiletá podle všeho velmi příjemná paní. Jmenovala se Kateřina Hodná. Její příjmení k ní sedělo. Cestou k domu mi o svém dědečkovi vyprávěla, že je občas popletený, dnes je ale v dobré kondici a že si myslí, že to půjde. Nemám se bát, bude tam se mnou.

Brzy jsme přišli k malému trošku zanedbanému domečku. Vešli jsme garáží, dveře neměl. „Nezouvejte se a pojďte za mnou,“ řekla mi paní Hodná. Šla jsem tedy za ní. Domeček mi připomínal dům mé prababičky, vše staré, ale zároveň krásné. Pán seděl v kuchyni. Hlasitěji jsem pozdravila: „Dobrý den.“ Pán se na mě usmíval a pokývnul hlavou. „To je slečna Anička, přišla za tebou, abys jí povyprávěl, jak jsi byl ve vězení,“ představila mě paní Hodná. Sice se jmenuji Iva, ale neopravila jsem ji, vždyť o nic nejde a nechtěla jsem starého pána zmást. Ten chvilku nic neříkal a pak takovým chvějivým hlasem povídá: „Tak se u nás posaď, děvenko.“ Sedla jsem si naproti pánovi ke stolu. Paní Hodná mi nabídla pití, dala jsem si jen vodu. Pán ze mě nespouštěl oči. Paní Hodná mi nabídla sušenky, co byly na stole. Vzala jsem si jednu, abych neurazila. Bylo horko a žízeň jsem měla i bez suchých sušenek. Vytáhla jsem z kabelky mobil, pustila diktafon, a položila ho doprostřed stolu.

Vytáhla si na papíře Annou stanovené otázky a uvědomila si, že vypadáme, jako u výslechu. Paní Hodná si udělala kafe a posadila se na válendu u zdi. Kafe si položila před sebe na stůl a čekala. S podobným chvěním v hlase, jako měl pan Kunčic, jsem přečetla první otázku, zda si na to vůbec pamatuje. Pamatoval. Začal mi vyprávět. Dostal se tam za to, že roznášel protistátní letáky. Popisoval mi celý areál, chování jednotlivých dozorců, dva své neúspěšné pokusy o útěk, mučení a popravy. Já se vlastně téměř na nic neptala. Vše mi dopodrobna vyprávěl. Kreslil mi na papír půdorysy některých křídel, popisoval mi jídlo, dílny, oblečení nebo hygienu. Při mnohých částech jsem měla slzy v očích a ani nedutala. Bylo to jako koukat na film z té doby, ale tohle se opravdu stalo, on to opravdu zažil, prožil a ještě je tu stále s námi. Po asi jedné a půl hodině mi paní Hodná zašeptala, že by si potřebovala něco zařídit a že jí trhá srdce to poslouchat, takže půjde a vrátí se tak za hodinku. Nechala mi na sebe číslo, kdyby něco, a odešla.

sex se staříkem povídka bezpasaka.cz

Pan Kunčic vyprávěl dál. V ten moment jsem to nezaznamenala, ale začal vyprávět o ženském křídle. Muži a ženy se nesměli potkat. A samozřejmě převážně mladí muži, i přes utrpení, které prožívali, byli nadržení. Vyprávěl o různých homosexuálních záležitostech, jen tehdy se tomu tak neříkalo. Patrně to tak nějak funguje dodnes. Pak si potřeboval odskočit. Pomohla jsem mu vstát a doprovodila ho na záchod. Pak jsem ho doprovodila zase zpět do kuchyně. Jednou rukou se držel mě, ve druhé měl hůl. Říkal, že ho všechno bolí z té židle, jestli se nemůžeme posadit na válendu. Doprovodila jsem ho tedy k ní a posadila ho na ni. Chtěl, abych seděla vedle něho. Natáhla jsem se pro mobil a dala ho na okraj stolu co nejblíže k nám a sedla si vedle něj. Natočil se ke mně a pokračoval ve vyprávění. Vyprávěl o korupci. Po návštěvách vždy chtěl cigarety, těmi šli někteří dozorci uplatit a tak se mohl dostat do ženského křídla. Při vyprávění o románku s jednou odsouzenou na smrt mě chytil za stehno.

Šaty jsem měla asi do půli stehen, tak mě držel za tu holou část. Při docela detailním popisu oné, řekněme dnešními slovy, jednorázovce jsem začala být z jeho ruky trošku nervózní. Ale nereagovala jsem a dál poslouchala. Pod tou představou být tou odsouzenou mi přecházel mráz po zádech. Zamyslela jsem se nad svým posledním přáním, které tehdy platilo. Bylo posledním přáním té ženy se pomilovat? Měla jsem to připravené jako otázku, když se pan Kunčic velmi jemně dotknul malíčkem mých kalhotek. Nezpozorovala jsem, že se tou rukou posunuje. Lekla jsem se. Poposedla o kousek dozadu, potáhla si šaty a dělala, že nic. S krkolomným úsměvem jsem jeho ruku posunula ze své nohy. Pan Kunčic velmi rychle ukončil onu milostnou zkušenost a já svou připravenou otázku raději neřekla. Velmi rychle se dostal ve svém vyprávění z oné doby do současnosti. Začal porovnávat stáří s kriminálem. Ven už sám nechodí, u okna nevydrží stát. Celé to směřovalo k tomu, že celé měsíce nevidí pěknou holku.

To už po mně tekl pot nejen kvůli horku. Koukala jsem na mobil, zda diktafon vypnout, zda přivolat paní Hodnou. Přemýšlela jsem, jestli mi jen nehrabe. Znovu mi dal ruku na nohu. Pochválil mi Japonky. Pochopila jsem, že naráží na žabky. Pak barvu na nehtech. Nehrabe mi, normálně po mě jede. Vzala jsem do ruky mobil. Už to bylo padesát minut, co paní Hodná odešla. Za chvilku by tu měla být. Vypnula jsem diktafon a mobil zase odložila na stůl. Pana Kunčice to trošku zarazilo, asi nevěděl, co jsem udělala. Po pár vteřinách ale pokračoval. Pak mi vyprávěl, že je dvacet sedm let vdovec. Ukázal na fotku v rámečku na lince. Koukal mi na prsa. Měla jsem docela hluboký výstřih. Zpětně mi docházelo, že mi na ně koukal po celý rozhovor. Já myslela, že jen tak kouká před sebe. Znovu mi začal vyjíždět rukou k mému klínu. „Pane Kunčic, já už zavolám vaší vnučce, že jsme u konce, jo?“ řekla jsem a odtáhla jsem se od něj. „Počkej děvenko, já ti dám zelenku,“ řekl pan Kunčic. Zamyslela jsem se, co by to mohlo být.

Jediné, co mě napadlo, jak můj děda všechny odřeniny léčil takovou zelenou desinfekcí, kterou se rána natřela, a ono to ztuhlo. To mi však nedávalo smysl. Až když otevřel šuplík, který byl vedle válendy a kde byly peníze, uvědomila jsem si, že stokoruna je vlastně taky zelená. Uvědomila jsem si cenu peněz tenkrát a dnes. Tenkrát to mohly být možná i dva tisíce. Začala jsem odmítat, ať si to nechá. Stovku, co už držel v ruce, jsem vrátila do šuplíku a ten zavřela. Smutně mi koukal na kozy, jak jsem byla předkloněná. Pak si zase sedl normálně. Já si s mobilem v ruce sedla vedle něj a začala vytáčet číslo z papírku na paní Hodnou. „Aničko, počkej s tím prosím ještě,“ řekl pan Kunčic. Poprvé mi řekl jménem. Přestala jsem vyťukávat číslo a natočila se k němu. „A jak si to představujete? To přeci nejde,“ řekla jsem co nejvlídněji. „Jen se mi ukaž a pak tě nechám,“ řekl pan Kunčic a znovu zajel rukou na mé kalhotky. Rychle jsem začala počítat náš věkový rozdíl. Rychle mi to ale nešlo. Vypočítala jsem 74 let.

 

stařík a sex s mladou bezpasaka.cz

Ucítila jsem prst za kalhotkami. Už jsem se neodtáhla, jen jsem pohledem chtěla naznačit, že bychom to neměli. Vyjel prstem a začal rukou vyjíždět k pupku. S tou zvrhlou představou jsem stále vnitřně bojovala. Přes to jsem nazvedla zadek a část šatů, na kterých jsem seděla, jsem posunula za záda. Pan Kunčic o ně jakoby ztratil zájem a vjel mi rukou do výstřihu. Jako bych mu usnadnila přístup ke klínu a on potřeboval být šelma, co si to vybojuje, ne jako medvěd v ZOO, kde mu hodí jídlo. Zmáčknul si prso přes podprsenku. Šaty trochu odtáhnul, jako by byl zvědavý, co to chytil. Pak už měl ruku pod ní. Měl studené ruce. Bylo to zvláštní. Vrátil ruku ke kalhotkám a vyjížděl s ní nahoru až zpět k podprsence, pod kterou se snažil dostat zespodu. To mu nešlo. Šaty jsem měla vykasané k prsům. Ramínko mi spadlo z ramene. Přemýšlela jsem, co když se vrátí paní Hodná, zda bych se stihla obléct. Ale znáte to, jsou chvíle, kdy jde zdravý rozum do kytek. Chytil mi mé květované šaty a začal mi je svlékat.

Dala jsem ruce nahoru a přetáhnul mi je přes hlavu. Pak jsem dala ruce před sebe, aby nemusel vstávat. Položil je vedle sebe. Koukal na mě jako na svatý obrázek. Deka, na které jsme seděli, mě hryzala do zadku. Chvilku zápasil s podprsenkou a pak říká: „Jak se to sundává?“ Rozepnula jsem si ji a zbytek nechala na něm. Pak už mi ji přes ruce svléknul. Natočila jsem se čelem k němu. Držel je v ruce a porovnával jako na váhách. Pomačkal mi je a jednu bradavku i olíznul. Pohrával si s bradavkami. Čekala jsem, zda půjde i dolů nebo mu to bude stačit. Prsům se dlouho věnoval. Nakonec pomačkal a olízal obě. Hladil mě po vlasech, po bocích i po zádech. Na ústa ani na tvář mě nepolíbil. Zakoukal se na kalhotky. Mírně jsem si odsedla, koleno položila na válendu a vyzula si žabky. V mírném záklonu jsem se podepírala rukama a čekala. Hladil mi vnitřní stranu stehen a pak je odsunul. Úplně jsem tekla. Nahá před dědečkem. Prstem mi jezdil po poštěváčku. Rajcovalo mě to mnohem víc, než kdyby už byl vevnitř.

Ukazováčkem se začal prodírat do ní. Roztáhla jsem nohy ještě víc a prst mu správně nasměrovala. Byl ve mně. Mohla bych být jeho praprapravnučka. Pomalu jsem si lehla na záda. Prst ze mě vytáhnul. S nohama ke stropu jsem si pomalinku a snad i svůdně svlékla kalhotky a položila je za hlavu. Pak jsem se k němu posunula blíž a roztáhla nohy do stran. Jednou rukou si s ní hrál. Napodruhé už do mě prst strčil sám. Prstil mě. Můj pot z horka, nervozity a vzrušení se pomalu vpíjel do deky. Teď mě kousala po většině těla. Dobře mi tak, jsem zlobivá holka. Kamarádka mě pošle na rozhovor a já se u něj svléknu. To je snad blbé i na porno. Čekala jsem, zda si třeba nelízne. Nestalo se tak. Začal si stahovat tepláky. Já zvědavá, jak v takovém věku vlastně vypadá, jsem mu pomohla vstát a sama mu ke kotníkům stáhla tepláky i s trenkami. Pod několika bílými chloupky se schovával takový malinký scvrklý ptáček. V rozpacích jsem tam tak dřepěla, on si sedl. Co teď? Roztáhnul nohy, co mu tepláky dovolily.

sex s mladou holkou bezpasaka.cz

Polkla jsem a od kolenou až k rozkroku jsem se po něm začala sápat. Vášnivě. Koukal na mě těma svýma dědečkovskýma očima. U přirození jsem odhrnula všechny chloupky a olízla jeho pindíka. Koukla jsem na něj. Stále mě pozoroval se stejným výrazem ve tváři. Rty jsem se pokusila přetáhnut předkožku. Nepovedlo se mi to. Chvilinku jsem ho olizovala, cumlala, dudlala. Pochopila jsem, že se už asi nepostaví. V ten moment mi to přišlo trapné. Co jsem si myslela? „Posaď se na mě,“ řekl tím jeho roztřeseným hlasem. Nechápala jsem jak. Gestikulací jsem však vyvodila polohu koníčka. Vždyť nestojí, napadlo mě. Nicméně jsem si na něj obkročmo vlezla. A klečela jsem. „No sedni si,“ řekl. Velmi opatrně jsem si na něj sedla. „Chci, aby se ještě aspoň jednou dotknul nějaké kundy,“ řekl a já to konečně pochopila. Opřel se a já se posunula co nejblíže jeho pindíkovi. Roztáhla jsem si ji a sevřela ho v ní alespoň povrchově, když proniknout už nedokázal. Spokojeně se na něj díval. Začala jsem si ji dráždit. Tekla jsem víc a víc, ale nestavěl se. Když už, tak už, problesklo mi hlavou a rozhodla se udělat se. Pod tíhou nevšední atmosféry to netrvalo dlouho a prožila jsem orgasmus s jeho pérkem v bezprostřední blízkosti své štěrbinky. Usmíval se na mě ještě krásněji, než doposud.

Už ale bylo dost hodin a riziko návratu paní Hodné bylo vysoké. Dala jsem mu pusu na tvář a slezla z něj. Pomohla mu vstát, čapla si a začala mu natahovat trenýrky. Na špičce pinďoura byla kapička. Docela maličká. Moje šťávička? Jeho moč? To je fuk. S lišáckým úsměvem jsem si odpověděla a oblékla ty trenýrky i tepláky. A posadila jsem ho. Najednou slyším vrata. Paní Hodná je zpět. První jsem měla v ruce kalhotky. Hned jsem je ale hodila zpět na pohovku a sebrala šaty. Nezkoumala jsem, kde je předek a kde zadek, zda jsou přetočené či nikoliv a oblékla jsem si je. Naštěstí správně. Podprsenku s kalhotkami jsem zrovna strčila do kabelky, když se otevřely dveře od kuchyně a v nich paní Hodná. „Akorát jsme skončili,“ povídám paní Hodné. „Tak doufám, že vám dědeček nějak pomohl,“ říká paní Hodná a kouká na mé nohy, jak se snažím nenápadně se obout. „Ano, bylo to velmi poučné,“ odpovídám. Loučím se s panem Kunčicem a paní Hodná mě vyprovází před dům. Na autobus už jdu sama.

Doma jsem trošičku maturovala a snažila se nějak upravit záznam z diktafonu. Nemohla jsem ho bez úprav Anně poslat a ani na nikoho nechat ho zkrátit, takže to zbylo na mě. Posledních pár minut jsem smazala a poslala to. Děkovala mi, že jsem byla svědkem asi nejzajímavějšího a nejpodrobnějšího popisu, co kdy slyšela. No jo, nejzajímavější, tomu bych i věřila.

 

© Bezpasaka.cz

odběr bezpasaka.cz

Vyber si sexuální expertku:

Klaudie z Jablonce nad Nisou

Pražské My fair lady kočičky 

Jana z Olomouce

Pražské holky od Angels

Autor: 
Sexuh
Vstup na stránky je povolen pouze starším 18 let
Vstupujete na stránky se sexuálním obsahem. Kliknutím na vstoupit souhlasíte s následujícími podmínkami.

Stránky se sexuálním obsahem

Je mi více než osmnáct (18) let a potvrzuji, že jsem již dosáhl(a) zletilosti.

Pokud se nacházím ve státě, ve kterém je hranice zletilosti stanovena odlišně od České republiky (např. na 21 let), potvrzuji, že splňuji veškeré podmínky zletilosti a možnosti vstupu na uvedené stránky.

Zamezím, aby díky mému chování ke zde obsaženým datům přistupoval kdokoli nezpůsobilý či nezletilý.Můj zájem o všechny zde obsažené údaje a materiály je čistě soukromý a je určen pouze pro mou a jen mou vlastní potřebu.

Prohlašuji, že sexuálně zaměřený materiál mne nepohoršuje, neuráží a nejsem jim nijak ohrožen.Je mi známo, že veškeré obrazové a textové materiály na stránkách, na které jsem se rozhodnul vstoupit jsou chráněny autorským zákonem.

Jakékoli šíření obsahu nebo jeho částí bez předchozího písemného souhlasu provozovatele stránek je výslovně zakázáno.Jsem si vědom toho, že porušením některého z výše uvedených ustanovení se vystavuji riziku občanskoprávních sporů, případného i trestněprávního stíhání.

Potvrzením tohoto upozornění se již nebude upozornění na tomto počítači zobrazovat.

X

Přihlášení

Zapomněla jsi heslo?
Zašleme Ti nové na Tvou
emailovou adresu.