S pohlavními nemocemi napříč časem. Trápení králů i poddaných

Prostituce
Štítky: 

S pohlavními nemocemi napříč časem. Trápení králů i poddaných

Pohlavní choroby zde byly, jsou a ještě nejspíš budou pěknou řadu let. Nás však zajímají ty nejčastější a nejrizikovější pohlavní choroby, kterými se můžeme nakazit. Které to jsou, jaká je jejich historie a jak se proti nim efektivně bránit?

Co se v článku dozvíš:

  1. Nejčastější pohlavní nemoci a jejich historie
    1. Kapavka
    2. Syfilis
    3. Chlamydie
    4. Papilomavirus (HPV)
    5. Měkký vřed
    6. HIV

  2. Prevence proti onemocnění pohlavní chorobou

Nejčastější pohlavní nemoci a jejich historie

Pohlavní nemoci s epřenášejí nejčastěji skrze soulož

I když to někdy vyznívá, že snad zde existuje vysoké riziko nákazy, není tomu tak. Řada lidí nikdy do kontaktu s pohlavními nemocemi nepřijde. Historicky je v posledním století výskyt pohlavních chorob v Evropě na jeho minimu, přesto je však prevence nutná. Nejvyšší riziko hrozí hlavně ze strany těch nejpromiskuitnějších lidí, ovšem nikoliv ze strany prostitutek.

Mezi prostitutkami je výskyt pohlavních chorob několika násobně nižší než u běžné populace (studie), avšak také záleží, jestli navštěvuješ privát nebo si vybíráš holku z ulice. Každopádně prostitutky dnes o sebe více pečují, jelikož zdravotní služby i testy jsou skutečně velice levné.

Jaké jsou nejčastější pohlavní choroby, se kterými se lze dnes setkat?

  • Kapavka
  • Syfilis
  • Chlamydie
  • Papilomavirus (HPV)
  • Měkký vřed
  • HIV

Kapavka

Nejčastější pohlavní choroba v české republice, kapavka, se přenáší skrze nechráněný pohlavní styk. Kapavka je způsobená bakterií Neisseria gonorrhoeae nazvanou zkráceně gonokok. Při orálním sexu lze onemocnět kapavkou v oblasti krku, při porodu může novorozenec zase onemocnět v oblasti očních spojivek. U análního sexu zase dochází k infekci v oblasti konečníku. U velmi chudých rodin s nedostatečnou hygienou vzniká přenos i nesexuální cestou (skrze infikované předměty, například ručník).

Nutno však říci, že kapavka, podobně jako řada jiných pohlavních chorob, je na ústupu. Nejvyšší výskyt je zatím v Praze, kde je čestnost výskytu v průměru 23 případů na 100 000 obyvatel ročně (cca 230 případů ročně.  Celkový výskyt v ČR bývá okolo 700 – 1200 případů za rok. Nejčastější je výskyt u mužů i žen ve věkové kategorii 15 – 34 let.

U mužů se nemoc projevuje především zánětem močových cest, prostaty nebo nadvarlete. Dochází ke zvýšeným teplotám, bolestivému močení, zduření a bolestí nadvarlat i bolestivé erekci. Podobně i u žen dochází k infekci močových cest a zánětu děložního hrdla. Až u 50 % žen nebývá zánět akutní, ale přechází do chronické formy. U mužů i žen dochází k hnisavému výtoku z pohlavních orgánů.

Jelikož se jedná o bakteriální onemocnění, léčba probíhá skrze podávání antibiotik, nejlépe v klidu a na lůžku v nemocnici.

Historické okénko:

Původně byla kapavka považována za samovolné uvolňování ejakulátu. Lidé si mysleli, že hnisavý výtok z penisu je vlastně ejakulát. Z tohoto důvodu dostala nemoc název gonorrhoea, což je složenina dvou řeckých slov  gonos (semeno) a rheo (téct).

V historii tato nemoc nebyla příliš důkladně prozkoumána a docházelo tak k jejímu celkovému zkreslení i různým záměnám s jinými nemocemi, jako je kupříkladu syfilis. Průlom nastal až v roce 1838, kdy francouzský lékař Philipe Ricord obě nemoci od sebe oddělil a jasně je také definoval a popsal. Do roku 1879 se léčba kapavky prováděla za pomocí rtuti, jelikož se nevědělo, že příčina spočívá v bakteriálním původci a penicilin v té době ještě neexistoval.

Bakterii v roce 1879 objevil Albert Neisser, odtud její název Neisseria gonorrhoeae. Lékaři začali od té doby používat stříbro jakožto dezinfekční prostředek díky jeho antimikrobním vlastnostem. Takto se drasticky zredukoval přenos onemocnění z matky na dítě během porodu, jelikož lékaři stříbro aplikovali na oční spojivky dítěte a tím zamezili bakterii průniku do jeho organismu. Do té doby byla kapavka častou příčinou slepoty na světě. Tato metoda dezinfekce spojivek se používá do dnes.

Syfilis

Druhou nejčastější pohlavní chorobou je u nás onemocnění syfilis. Podobně jako kapavka, tak i syfilis má svého původce ve formě bakterie zvané Treponema pallidum. V přírodě se jedná o čistě lidskou chorobu přenášenou pouze z člověka na člověka, ať už formou pohlavního styku nebo skrze kontaminované předměty či přenos z matky na plod během těhotenství.

K nákaze dochází skrze infekci sliznice či kůži, přes které bakterie dále proniká do lidských tkání a v tom hrozí i to největší riziko. Jedná se totiž o systémovou chorobu, která postihuje celý organismus. Neléčený syfilis může v organismu poškozovat tkáň až 25 let, přičemž první příznaky nemusí být hned patrné, záleží na úrovni a síle infekce. Ve většině případů se jedná o vznik vředů v místě infekce. Syfilis probíhá ve třech stádiích a jeho diagnóza skrze krevní nebo přímé testy.

Největším rizikem tohoto onemocnění jsou jeho pozdní neurologické následky, které mohou končit ochrnutím, demencí, slepotou apod., v závislosti na místě výskytu. K uzdravení může dojít i spontánně, jelikož imunitní systém může být schopen se s nemocí vypořádat, avšak pro jistotu je nutné nemoc skutečně přeléčit antibiotiky, aby nevznikly pozdní následky této nemoci. Léčba probíhá za pomocí penicilinu. Čím dříve se penicilin nasadí, tím k úspěšnější léčbě dochází.

Počet nakažených syfilidou bývá v průměru okolo 730 obyvatel ročně (ČR). Avšak v posledních letech dochází k radikální změně, kdy ženy tímto onemocněním trpí stále méně častěji, zatímco výskyt u mužů narůstá.

Historické okénko:

Historie syfilidy bude asi už navěky věků tajemstvím. Do dnes se odborná obec nedokáže shodnout o historickém původu této nemoci. Jedna strana hovoří, že zde byl syfilis zavlečen skrze posádku Kryštofa Kolumba, jež se vracela ze své výpravy za americkým kontinentem. Choroba zde tak byla zavlečena z břehů nového světa. Druhá teorie tvrdí, že onemocnění zde bylo již předtím, avšak nedávné poznatky spíše podporují první teorii, jelikož těsně po návratu Kolumbovy posádky na přelomu roku 1494/95 se onemocnění začalo šířit v italské Neapoli.

Bakterie byla poprvé objevena v roce 1905. Léčba penicilinem byla do roku 1953 testována a poté efektivně používána. Za celou svou historii byla choroba syfilis považována za mnohem vážnější chorobu, než byla kupříkladu lepra nebo neštovice. Jelikož byla nemoc přivezena španělskými námořníky do Neapole, ve které se během neapolské invaze nakazila spousta francouzských voják, běžně se o nemoci hovořilo jako o francouzské nemoci.

Syfilida se historicky hojně vyskytovala i u vyšší sociální vrstvy, jako byli králové, učenci a císaři. Mezi nejznámější případy patřil třeba Adolf Hitler, Lenin, Gottwald apod.

Chlamydie

Chlamydiové infekce jsou nebezpečné převážně kvůli velice nenápadným příznakům, které řada lidí naprosto neřeší. Díky tomu neustále narůstá počet nakažených touto chorobu, přičemž neléčené chlamydie mohou vést až k mužské neplodnosti.

U žen během onemocnění dochází k menšímu výtoku a svědění pohlavního orgánu či k bolesti při pohlavním styku a lehkému krvácení během periody. Žena také může mít pocity na zvracení nebo rovnou zvracet během menstruace, přičemž může dojít k snadnému zaměnění za nevolnost ze špatného jídla. Jasným ukazatelem, že se jedná o chlamydie, může být menší vřídek na pohlavním orgánu ženy. U mužů dochází k častému nutkání močit i při malém množství moči, případnému pálení a bolesti při močení nebo zánětu nadvarlete.

Chlamydie také napadají i dýchací cesty, přičemž dochází k bolestem hlavy, kašlání a škrábání v krku. Tento typ onemocnění je snadno zaměnitelný za běžný kašel či angínu, avšak může přejít k těžkému zápalu plic. Chlamydie se tedy přenáší jak pohlavním stykem, tak i kapénkovou cestou. Chlamydie také mohou nakazit i jiné orgány a způsobit tak i dokonce slepotu. Jelikož se jedná o bakteriální onemocnění, léčba opět probíhá skrze antibiotika.

Počet nakažených chlamydiemi stoupá. Od roku 1996 má počet nakažených vzestupnou tendenci o 10 tisíc nakažených každým rokem víc, co se zemí Evropy týče.

Historické okénko:

Chlamydie je tak běžné onemocnění u člověka (15 % sexuálně aktivních obyvatel), přičemž příznaky a závažnost je tak malá, že až do roku 1907 bylo toto onemocnění lidem kompletně neznámé. K objevení původce došlo díky práci Stanislause von Prowazeka, který při studiu orangutanů objevil odlišný kmen bakterie a následně jej nalezl i u lidí.

Papilomavirus (HPV)

HPV virus obdobně jako chlamydie je rizikový v jeho nenápadnosti a ve škodách, které tím může způsobit. Dle státního zdravotního ústavu přijde do styku s HPV virem až 80 % populace, avšak většina z nás se jej bez problému zbaví. HPV virus má několik kmenů, které se dělí dle jejich závažnosti. U žen i mužů virus způsobuje vznik genitálních bradavic, přičemž nebezpečné kmeny HPV viru ženám způsobují dokonce až rakovinu děložního čípku.

Léčba tohoto onemocnění spočívá v operaci bradavic či případně jiných nádorů a v posílení imunity organismu skrze různé imunostimulanty, vitamíny a doplňky stravy. Jiné způsoby léčby nakažených buněk neexistují.

Historické okénko:

Virus byl poprvé objeven v roce 1907, avšak než byla prokázána jeho kauzální souvislost s rakovinou děložního čípku, uběhlo 70 let. Mezi roky 1974 - 1984 bylo prokázáno prof. Zur Hausenem spojení mezi HPV infekcí a karcinomem hrdla děložního. Díky tomu si také v roce 2004 profesor Hausenem odnesl Nobelovu cenu za medicínu/fyziologii. V roce 2006 byly vynalezeny vakcíny proti méně rizikovým i vysoce rizikovým kmenům tohoto viru. Tyto HPV vakcíny dnes slouží jako účinná prevence proti vzniku rakoviny děložního čípku, avšak neumožňují léčbu již napadených buněk, ta stále probíhá skrze operační odstranění bradavic a posílení imunity.

Měkký vřed

Měkký vřed je velice nepříjemný| bezpasaka.cz

Měkký vřed je nepříjemné, avšak nezávažné onemocnění pohlavních orgánů, při kterém, jak už název napovídá, dochází ke vzniku vředu, který může prasknout a velice bolet. V našich končinách se jedná o velice vzácné onemocnění, jelikož zdejší chladné a suché podmínky nepodporují život původce této nemoci, kterým je bakterie Haemophilus ducreyi. Léčba probíhá pomocí antibiotik. Toto onemocnění trápí především muže, zatímco ženy mohou být také infikovány, avšak jsou pouhým přenašečem.

Historické okénko:

Měkký vřed je velice rozšířené pohlavně přenosné onemocnění, které znali již staří Řekové. Avšak Řekové kdysi nebyli schopni plně rozpoznat jednotlivé nemoci od sebe, takže spíše byly známy příznaky, ale původce nemoci jako takový znám nebyl.

V roce 1852 nemoc od syfilisu odlišil, popsal a rozeznal výzkumník Leon Bassereau. V 90. letech 18 st. Augusto Ducrey objevil původce tohoto onemocnění, který tak zdědil jméno po svém objeviteli. V roce 1900 v návaznosti na práci Augusta byl schopen Benzacon spolu se svými kolegy bakterii zcela izolovat, což vedlo k následným testům a objevení léčiva.

HIV

Virus HIV neboli Human Immunodeficiency Virus (virus oslabené imunity) je velice závažným pohlavním onemocněním, které je aktuálně neléčitelné. Virus se speciálně přenáší skrze tělní tekutiny, jako je vaginální sekret, sperma a krev. Virem HIV se nelze nakazit při doteku a běžném setkání s nakaženým. Jedná se o RNA retrovirus, což znamená, že je schopný měnit DNA buněk na základě své RNA matrice.

Během prvních 6 týdnů nákazy se virus v těle množí a nelze jej rozpoznat. V této fázi je zcela bez příznaků. Následně po 6 týdnech propuknou horečky, únava, nevolnost či vyrážky. V této fázi lze virus detekovat skrze krevní testy. Další fáze již probíhá řádově několik let a jediné, co nakaženým zbývá je užívání antivirotik, které množení viru potlačují. Při včasné aplikaci je možné u nakaženého zabránit rozvoji viru do onemocnění zvaném AIDS.

K dnešnímu dni byli již 2 pacienti kompletně zbaveni viru HIV díky kombinovanému způsobu léčby, jenž zahrnuje transplantaci kostní dřeně a užívání antivirotik. Možné náznaky v posunu léčby tohoto onemocnění tedy již existují. Virus HIV je nebezpečný protože potlačuje sílu imunitního systému nakaženého. Nemocný tak má problémy se vypořádat s běžnou chřipkou, rýmou, kašlem a na tato onemocnění může i zemřít.

K lednu 2019 je v ČR evidováno 3384 osob nakažených tímto virem.

Historické okénko:

Virus HIV se původně vyskytoval u řady druhů opic v Jižní a Střední Africe, přičemž nejspíš kvůli kontaktu s lovci se přenesl postupně i na člověka a zmutoval do námi známé formy viru HIV – 1 a HIV – 2. K mutaci mohlo dojít jenom při několikanásobném přenosu v krátkém čase. Řádově se také spekuluje, že na rozšíření viru se mohlo podílet i nedostatečné dezinfikování lékařských nástrojů, které v té době lékaři v Africe užívali po druhé světové válce.

Jiné teorie zase hovoří, že k přenosu HIV viru a rozvoji jeho lidského druhu docházelo během let kolonizace Jižní Afriky, kterou provázelo budování měst a centralizace obyvatel.

Nejstarší zdokumentovaný případ syndromu imunitní nedostatečnosti byl zaznamenán v roce 1966 u pacienta v Kongu, který na nemoc AIDS následně o 3 roky později zemřel. V USA byly první případy pozorovány v roce 1981, kdy bylo zaznamenáno 5 případů pacientů se silně rozvinutou nemocí AIDS, která naprosto zdevastovala jejich imunitní systém.

Do dnešního dne od svého objevení se virem HIV ve světě nakazilo přes 60 milionu lidí. Polovina z nich na následky rozvinuté nemoci AIDS již zemřela. Díky celosvětové osvětě je rozšíření viru v rozvinutých zemích světa malé, avšak země s nedostupnými léky i lékařskými službami zaznamenávají silný nárůst tohoto onemocnění.

Prevence proti onemocnění pohlavní chorobou

Kondomy slouží k prevenci| bezpasaka.cz

Možnosti prevence jsou značně omezené. U HPV viru je možno využít očkování. Jinak platí pravidlo, že je nejlepší zamezit co největšímu přenosu tělních tekutin během pohlavního styku, čehož lze dosáhnout za pomocí kondomu. Jiné formy antikoncepce, jako je kupříkladu hormonální antikoncepce či nitroděložní tělísko, styku s tekutinami nezabrání, proto je nelze v prevenci proti pohlavním chorobám doporučit. určitě lze také doporučit kontrolu lidí, se kterými se rozhodneme souložit a celkově se nesnažit být tolik promiskuitní.

Mohlo by tě dále zajímat

Pohlavní choroby jsou opět na vzestupu. Vědět, na co si dát pozor, se vyplatí!

Historie Prahy trošku jinak. Dařilo se sexuálním službám v minulosti?

Chrámové kněžky a sexuchtivá Antika, aneb nejstarší dějiny prostituce

Nezájem o sex a nízké libido? Nakopněte svůj testosteron těžkým, ale efektivním způsobem!

 

© Bezpasaka.cz

Autor: 
Jakub
Vstup na stránky je povolen pouze starším 18 let
Vstupujete na stránky se sexuálním obsahem. Kliknutím na vstoupit souhlasíte s následujícími podmínkami.

Stránky se sexuálním obsahem

Je mi více než osmnáct (18) let a potvrzuji, že jsem již dosáhl(a) zletilosti.

Pokud se nacházím ve státě, ve kterém je hranice zletilosti stanovena odlišně od České republiky (např. na 21 let), potvrzuji, že splňuji veškeré podmínky zletilosti a možnosti vstupu na uvedené stránky.

Zamezím, aby díky mému chování ke zde obsaženým datům přistupoval kdokoli nezpůsobilý či nezletilý.Můj zájem o všechny zde obsažené údaje a materiály je čistě soukromý a je určen pouze pro mou a jen mou vlastní potřebu.

Prohlašuji, že sexuálně zaměřený materiál mne nepohoršuje, neuráží a nejsem jim nijak ohrožen.Je mi známo, že veškeré obrazové a textové materiály na stránkách, na které jsem se rozhodnul vstoupit jsou chráněny autorským zákonem.

Jakékoli šíření obsahu nebo jeho částí bez předchozího písemného souhlasu provozovatele stránek je výslovně zakázáno.Jsem si vědom toho, že porušením některého z výše uvedených ustanovení se vystavuji riziku občanskoprávních sporů, případného i trestněprávního stíhání.

Potvrzením tohoto upozornění se již nebude upozornění na tomto počítači zobrazovat.

X

Přihlášení

Zapomněla jsi heslo?
Zašleme Ti nové na Tvou
emailovou adresu.