Zámecká průvodkyně

27.07.2021 - 06:35
Erotické povídky a vtipy
Autor: Sexuh
   Přečteno: 1358x
Zámecká průvodkyně
Vytáhnul ho ven. Nevím, zda v té době panstvo provozovalo orální sex, já ho ale jako moderní holka začala kouřit.

Vzhledem ke svému studijnímu oboru jsem si přes léto našla ideální brigádu. Studuji historii. Mnoho mých spolužáků a spolužaček šlo dělat na vykopávky na různá archeologická naleziště. Sedět v šortkách a tílku na rozpálené půdě, v horším případě písku, mazat se opalovacím krémem a pomocí štětečku a malé lopatičky se přehrabovat v hlíně a při tom se ještě opálit jako na Havaji se pro někoho možná zdá jako brigáda ideální, mě však nijak nevzrušovala a nelákala. S hrdostí vám oznamuji, že jsem si našla místo průvodkyně na zámku.


Nicméně není nebe bez mráčků. Takový zámek je mimo civilizaci a autobus tam nejezdí. Jako průvodkyně jsem sice mohla autem přijet až na nádvoří, k tomu je však zapotřebí jedna maličkost, právě to auto, které jako chudá studentka nemám. Třeba o víkendu mě tam hodil taťka, párkrát mě vzal s sebou kolega průvodce Lojza, v ostatní dny jsem jezdila na kole. Nevýhodou jízdy na kole v kombinaci s vedry toho léta bylo pocení.

I když byl hrad elektrifikován a byla k němu přivedena i pitná voda, přístup ke sprše tam nebyl. Sprcha byla pouze v takové komůrce, kde přespával kastelán. Jako jediné nemotorizované pracovnici mi byla nabídnuta možnost na zámku přespávat. Šlo o takovou malou komůrku, ještě menší než ta kastelánova, původně určená pro služku. Byla bych s panem kastelánem a jeho ženou a synkem.

Nic proti nim, byli děsně fajn a nocovat na zámku by mohlo být i děsně romantické a cítila bych se jako princezna, kterou bezpochyby jsem, alespoň vnitřně. Teď ale trochu vážněji, zase taková fiflena nejsem, ale domácí postel je domácí postel, vysokorychlostní internet a velká televize je prostě základ, bez kterého nejede vlak.

Zřejmě se vám to nezdá jako kdo ví jak ideální brigáda a možná bych se na těch vykopávkách ve stanu měla lépe. Ne, neměla. Navíc jsem zapomněla, spíš úmyslně nezmínila ještě jeden detail. Detail zřejmě pro vás, pro mě a pro mnoho jiných holek závistihodná věc. Neprovázela jsem tam totiž ve svém oblečení. A nahá taky ne. Ježkovy oči, jak tě to vůbec mohlo napadnout?

Sexy zadek

Den, co den, prohlídku, co prohlídku jsem se převlékala do úplně božích historických šatů, ve kterých jsem provázela. Ano, i zde platí to o těch mráčcích, co jsem už zmiňovala. Kde jen začít? No šaty byly těžké a nemotorné. Jít v nich třeba po schodišti uzounkém jako panenská dírka nebylo zrovna nejsnazší, spíše bylo velmi náročné nerozbít se při tom. Na čůrání jsem potřebovala speciální školení, a to jako že myslím smrtelně vážně.

Obléknout si totiž šaty, byť šlo o zjednodušenou verzi oproti dobovému originálu, zabralo dobrou čtvrt hodinku, když člověk věděl, co dělá. A ještě k tomu potřeboval asistenci.

Dámy dříve oblékala služka, mě kdokoliv, kdo byl po ruce. Ze začátku výhradně paní kastelánová, postupem času i kolegové průvodci a průvodkyně, či pan kastelán osobně. Nečekejte žádnou erotiku či striptýz.

Nejzákladnějším oblečkem jsou spodničky, které samy o sobě zakryjí víc kůže, než mám v létě běžně zakryto. Jinak řečeno, do práce dorazím v šortkách a tílku, to celé propocené pověsím na šňůru, obléknu na sebe bílé kalhoty nazývající se spodnička, které jsou v pase na gumu a končí těsně pod kolenem taky gumičkou, jinak jsou zvláštně volné.

A nahoře mám taktéž bílé triko s dlouhým rukávem a v pase je gumička, stejně tak jako u předloktí. Když mám tohle na sobě, až v tuto chvíli volám na pomoc někoho, kdo mě dostane do šatů, a hlavně kdo mi na zádech zaváže korzet. Krásně mi potom vyniknou prsa. Zajímavé, že ženy nemohly mít krátký rukáv, ale prsa se na sluníčku slunila zcela běžně. No asi už chápete to školení na toaletu.

Zezadu 

Chce to předvídat, protože si jednak nejde odběhnout během prohlídky, a za druhé musíte najít někoho, dříve nazývaného služka, kdo vás z šatů dostane a pak vás do nich zase vrátí. Přes to všechno je zbožňuji, blbě se v nich chodí, dýchá, vyměšuje a potíte se jako, no jako eskymák v Africe, ale na focení na Instagram a s návštěvníky hradu ideální. Alespoň si připadám jako ta princezna, která zde však v životě nebyla.

Když jsme u šatů a návštěvníků, ještě se musím pochlubit jednou příhodou. Já vím, vás zajímá něco jiného, ale k tomu taky přijdeme. Součástí prohlídkového okruhu je i ukázka oblečení šlechty, jako že mě. Návštěvníci si nemohou vybrat, zda je bude provázet žena nebo kolega s prodlouženou močovou trubicí, pro neznalé penisem. A tak tedy chápu, že ženy jsou raději, když si chlap začne odkládat a vysvětlovat složitost oděvu, a muži, alespoň doufám, ocení mě. Součástí prohlídky je i nahlédnutí pod sukni, kterou taková dáma nosila.

banner naughty harbor bezpasaka.cz

Ukazuji jim jednotlivé prvky šatů, a nakonec si nazvednu tu kolosální sukni. Samozřejmě více než spodničku nevidí, ale protože jde o dobové kalhotky, pánům se to líbí. A s touto souvislostí občas padají různé otázky.

„A pod tím se už nic nenosilo?“ často zajímá muže.

Nenosilo, zcela běžně odpovídám.

„A vy pod tím něco máte?“ vyskytne se čas od času odvážlivec, naposledy šlo o nějaký školní výlet někdy v červnu.

Ano, návštěvníkům nelžu v ničem, takže já pod tím něco mám.

„A to neukážete?“ ozvalo se kdysi dávno, když na prohlídku přišlo jen pánské osazenstvo, šlo o nějakou střední školu s panem učitelem, který se na mě pořád tak zamilovaně, pardon zaujatě koukal, pardon poslouchal mě.

To už tedy neukazuji, to je moje tajemství, stejně jako následující příhoda. Už vás nebudu trápit a povím vám pohádku, o čertech a kůzlátku… Jen o jednom čertíkovi, a pokud se budu považovat za kůzlátko, tak tedy dobrá, ale pohádka to není, i když jsem se jako v pohádce vlastně popravdě cítila.

Byl krásný letní den, hlavní turistická sezóna. Zámek narvaný k prasknutí. Okolo poledne se tradičně nahrnulo nejvíce lidí a my měli obědovou přestávku. O tom jsem se ještě nezmiňovala, ale musím. Na zámku je takové jednoduché občerstvení, kam samozřejmě můžu chodit na oběd, pokud mi nevadí jíst jen hranolky a smažený sýr či řízek.

Navíc jsou tu ty šaty, v nich z docela pochopitelných důvodů jíst nesmím, takže musí dolů. Jít na nádvoří ve spodničce, asi bych nikoho nepohoršila, ale mně by to přišlo divné, připadala bych si jako bych tam šla ve spodním prádle či v noční košilce.

Párkrát jsem tam na to jídlo v civilu zašla, pak už jsem rezignovala a nosila si vlastní z domu a na šatně klidně pojedla jen v tom dobovém spodním prádle. A jednoho dne, jak už jsem začala, jsem takto obědvala jasmínovou rýži už nevím s čím. Kolega Lojzík zvolil podobný přístup domácího stravování a taky něco přežvykoval.

Během jídla jsme se pustili do debaty nad pohodlím tehdejších oděvů. On nosil boty do špičky. My holky to tak nějak známe, on jako kluk ne. Já si na středověké boty nemohla stěžovat, byly pohodlné. Ne tedy jako mé tenisky, ale víc než lodičky určitě.

Z oblečení jsme přešli k životu bez oblečení. Lojza sice studoval hotelovku, miloval ale historické romány a historickou literaturu obecně, a tak měl v malíčku nejen místní dějiny, ale i podrobný život různých evropských rodů, včetně toho intimního. Dokázal vyprávět velmi poutavě, dodnes nevím, jestli si na reálný základ stavěl své fantazie nebo mluvil pravdu. Poutavě popisoval historické antikoncepční způsoby i praktiky.

Různé rody měly různou etiketu milování, jedni k tomu potřebovali služebnictvo, jiní si to rozdali klidně před dětmi v zámecké zahradě. Skoro to vypadalo, že sex je z dějin to jediné, o co se zajímal. Všechny ty řečičky jsem mu baštila jen tak napůl, a to přesně do okamžiku, než mi na mé spodničce v rozkroku ukázal schované čtyři knoflíčky, o kterých jsem neměla ani ponětí, že tam jsou. Byly schované podobně jako zip u riflí, jen důkladněji. Vzhledem k tomu, že jsem na sobě měla výhradně ženský oděv, překvapilo mě to.

Podle kolegy šlo o otvor lásky, kudy muž prostrčil svůj nástroj. Pak už mi Lojza ukázal svou spodničku, kde je, alespoň pro mě, díra pochopitelnější. Po otevření poklopce se ukázaly dvě takové dírky, a u mě mi ukázal dva knoflíčky. Posadila jsem se mu na klín a knoflíčky spojil. Byli jsme k sobě připnutí rozkrokama. Bylo to srandovní, pravda ovšem byla, že bychom se tak skutečně mohli milovat.

Kdyby neměl trenky, možná by se octnul tam, kam ne každého ptáčka pouštím, u krmítka. Odepnul nás od sebe. Lojza byl pěkný kluk. Dostala jsem chuť otvor lásky vyzkoušet. Zajisté by bylo zajímavé popsat tuto metodu v nějaké práci. Ale jak mu to říct? Na očích jsem mu viděla, nebo si alespoň myslela, že bych se mu mohla líbit.

„A jak je v té ložnici ta obří postel, seděl jsi na ní někdy?“ zeptala jsem se Lojzíka, který tu provází už několikátým rokem.

„Já v ní i ležel, ale moc pohodlná není,“ odpověděl.

Tak to jsem se moc daleko nedostala. Kouknul na mobil. Pak na mě.

„To ještě stihneme ji vyzkoušet, jestli chceš,“ navrhnul.

Nebyla jsem si jistá, co že to vlastně chce vyzkoušet, ale ať je to cokoliv, souhlasím. Chodbami jsme se dostali až do ložnice, jedné z nejvíce vystavovaných pokojů. Lojza vzal do náruče nadýchané peřiny a položil je na koberec. Lehnul si na jednu polovinu postele, já na tu druhou. Koukali jsme na strop. Mnohokrát jsem na něj návštěvníky upozorňovala, až v této poloze si ho ale dokonale vychutnala. Bylo to jako koukat na hvězdy na noční obloze, jen krásnější. Jen vleže lze plně pochopit příběh, který skrývají rytiny na stropě.

Vlhká kundičky

Lojza se ke mně otočil. Pohladil mě po tváři. Podívala jsem se na něj. Políbil mě. Rukou mi šátral po bocích. Líbali jsme se. Snažila jsem se mu otevřít ten jeho otvor milování, ale musel mi pomoci. Vytáhnul ho ven. Nevím, zda v té době panstvo provozovalo orální sex, já ho ale jako moderní holka začala kouřit. Bylo to trochu zvláštní, připadala jsem si jako oblečená. Rozepnul i mou spodničku, odsunula jsem si kalhotky a vjel s ním do té dírky ve spodničce. Zapnul knoflíčky a tím nás propojil.

Moc praktické to nebylo. Sice jsem mu teď nemohla utéct, byla to taková forma dejme tomu ponížení, zároveň bylo rozhodně těžší se strefit, než se zdá. Připomínalo to hru na slepou bábu. Žaludem mi rejdil v okolí dírky a nemohl ji najít. Nemohla jsem ho rukou navést, nešlo ji přes spojení dostat. Bylo to napínavé jako den vydání nového iPhonu. Nevím, jak to ty carevny dělaly. My to nakonec vyřešili a jednoduše si spodničky svlékli, stejně jako novodobé spodní prádlo. A začali se milovat vlastně postaru, tedy z našeho pohledu.

Konečně se naše těla spojila. Napíchnul mě jako kuře a opékal nad otevřeným ohněm až do chvíle, kdy ze mě vytékala šťávička, a celá jsem zkřehla. Ta stará postel posledních několik set let takové baroko nezažila. Sténání se neslo otevřeným oknem možná až na nádvoří plné turistů. Kozenky byly neklidné jako loďka ve vlnách. Kdo ví, zda i tenkrát tak lidé divočili. Čas další prohlídky se blížil stejně rychle jako já k vrcholu nejvyššímu.

V posteli, kde se možná psaly dějiny, kde možná bylo zaseto sémě nějakého budoucího královského potomka, jsem byla já, nahá, jak mě naši stvořili. Lopatky jsem zarývala do možná ještě slaměné matrace, svým potem si značkovala křehké prostěradlo. Během vrcholu nejen slávy protáhnul i tu svou trubičku a protlačil jí mohutný proud životadárné tekutiny na můj mlsný jazýček. Slízla jsem zbytky smetánky, on zbytky šťávičky a bleskově jsme se začali oblékat, protože má skupina už netrpělivě přešlapovala na nádvoří.

Tak nějak jsem se zapsala do dějin zámku. V jeho análech zřejmě doslovně zapsána nebudu, jako nějaká nemravná průvodkyně, v mé hlavě nevymazatelně. Vždy, opravdu ve všech případech, když sem přivedu lidi a shodou okolností zrovna zde jim ukazuji náročnost tehdejšího ženského oblečení, si na tuto svoji životní momentku vzpomenu. Do výkladu jsem si přidala poznámku o pohodlnosti takové postele. S tím, že jde o vlastní zkušenost se nechlubím.

Průšvih z deseti minut trvajícího vyčkávání lidí přede dveřmi naštěstí nebyl. S Lojzou to nebylo naše jediné hradní vzrušení, ale poprvé je prostě poprvé, a uznejte, to jsem si nemohla nechat pro sebe.


Přečti si další eropovídky:

Cuckold - den první

Školačka a profesor

Posedlá

Kočičí mrdání

 

banner eshop bezpasáka sex doll bezpasaka.cz  banner Nicol naughty harbor bezpasaka.cz

porn banner bezpasaka.cz

 

Zaujal Tě článek? Dej mu svůj LIKE. A poděl se s ostaními.

   Sdílej článek na fb
autor
Autor: Sexuh
Jsem docela normální čtyřiadvaceti letý kluk, co se o své vzrušující sny dělí na internetu.
Pro vložení komentáře k článku se přihlas nebo nejdříve zaregistruj.

Podobné články

Utajené překvapení v sobě

22.09.2021 - 06:00

Říkal jsem si, že ho do mě nemůže dostat, ten žalud je fakt široký, nahnul se zase nade mě, svůj penis přiložil na mojí hodně nadrženou díru, mé nohy jsem měl u své hlavy, které držel a koukal mi vzrušeně do očí.

Zobrazit článek

Trest pro Barboru

15.09.2021 - 06:00

Vzal do ruky můj bič, a i když jsem mu v očích poznal, že se mu nechce, začal vyplácet Barbořinu prdel. Byl jsem vzrušený.

Zobrazit článek

Čokoládové hraní

13.09.2021 - 00:00

Nadsedneš, čůrák vyjede z tvé rozmrdané umazané prdelky, lehce a opatrně se zhoupneš a vklouzne do kundy…

Zobrazit článek

Na lovu

08.09.2021 - 06:00

Když na něj z pod sukně vykoukla její štěrbinka ozdobená nahoře úzkým proužkem, bylo na něm vidět, jak nasucho polknul. Martina se zasmála a laškovně se kousla do rtu.

Zobrazit článek
×

Měj přehled o novinkách!

Buď mezi prvními, kdo ví o nových holkách a novinkách na webu. Odebírej nejčerstvější informace! 

Odebírat novinky